PT Journal
AU Cernicek, J
TI Hudebni historie Laterny magiky
SO Iluminace
PY 2019
BP 61
EP 87
VL 31
IS 3
DI 10.58193/ilu.1634
WP https://iluminace.cz/artkey/ilu-201903-0005.php
DE Laterna magika; multimedialni umeni; divadelni hudba; filmova hudba; balet
SN 0862397X
AB V sedesatilete historii Laterny magiky spolupracoval na jejich predstavenich dlouhy seznam znamych skladatelu predstavujicich siroke spektrum pristupu jak zanrove, tak stylove. Vzhledem k jejimu vztahu a navaznosti na nektere starsi typy divadelnich jevistnich forem obsahujicich hudbu by se tvurci prace pro tuto instituci dala obecne zaradit mezi divadelni hudbu, nicmene jeji konstitutivni vyuziti filmove projekce a s tim souvisejici synchronizace hudby s filmovym obrazem, fixovane na filmovou kopii, ji take spojuje s filmovym umenim. Vysledna multimedialni jevistni figura je (nahlizena z pohledu hudby) vetsinou odvozena od tradicnich forem, jako je balet, opera, revue, hudebni komedie nebo scenicke oratorium. V mnoha pripadech lze sledovat silnou inspiraci nastroji vyrazu filmove hudby.Pocatky umeleckeho pristupu zakladatelu Laterny magiky Alfreda Radoka a Josefa Svobody lze nalezt v jejich dile v Divadle 5. kvetna (Divadlo 5. kvetna), kde spolupracovali s dirigentem a skladatelem Vaclavem Kaslikem. Zatimco rana predstaveni Laterny magiky v padesatych a sedesatych letech vychazela z konceptu revue, od sedmdesatych let lze pozorovat posun smerem k dramaticky integrovanym formam. Toto usili vyvrcholilo v druhe polovine osmdesatych let, kdy jsou v hudebnim pristupu pozorovany znatelne inspirace hudbou neumelou. Zaroven byl prosazovan dramaturgicky pristup orientovany na zvysovani tanecniho vyrazu, ktery se prenesl i do podoby vizualne atraktivnich baletnich predstaveni, jez prevladaji od roku 1989 az do soucasnosti.Od 70. let lze v souvislosti s navazanim spoluprace se zvukovym mistrem Ivo Spaljem pozorovat i znacny rozvoj prace se zvukovou slozkou, posileny zavedenim inovativnich zvukovych technologii.Mezi specifika hudebni prace v Laterne magice lze krome vyse zminenych zaradit take vylucne uziti reprodukovaneho zvuku, absenci staleho hudebniho souboru, cetne uziti klasicke hudby (zpocatku neurcene k divadelnim ucelum) nebo vyvazovani hranice mezi svety umele a popularni hudby.
ER