RT Journal Article
SR Electronic
A1 Kotišová, Johana
T1 Devastující vysněná povolání. Ambivalence, emoce a tvůrčí práce v postsocialistickém audiovizuálním průmyslu
JF Iluminace
YR 2019
VO 31
IS 4
SP 27
OP 45
DO 10.58193/ilu.1642
UL https://iluminace.cz/artkey/ilu-201904-0002.php
AB Nedávné studie o kreativní práci vyvolaly diskusi o nejvhodnějším teoretickém rámci pro její zkoumání: je kreativní práce brutální formou útlaku? Nebo spíše generuje nové a rozmanité subjektivity? Podrobuje kreativní práce pracovníky režimu sebekázně a vládnutí? Nebo má čistě pozitivní rysy, které nelze redukovat na kompenzační mechanismy? Diskuse o přesnosti různých přístupů musí být ještě lépe podložena empirickým výzkumem. Zejména v nově vznikajících pracích o kreativní práci chybí vhled do identit a pracovních podmínek kreativních pracovníků mimo západní svět.
Tento článek se zabývá jak pozitivními, tak negativními aspekty kreativní práce v postsocialistickém audiovizuálním průmyslu. Na základě dvaceti čtyř hloubkových rozhovorů s českými televizními reportéry a scenáristy se snažím odpovědět na následující otázky: Jaké zkušenosti nabízí kreativní práce v postsocialistickém audiovizuálním průmyslu svým pracovníkům? Co činí práci těchto pracovníků dobrou a špatnou? Jak a do jaké míry jsou dobré a špatné aspekty kreativní práce narativně spojeny s postsocialistickým kontextem?Zjištění naznačují, že ačkoli se formy nejistoty scenáristů a televizních reportérů liší, jejich práce je stále poznamenána jak pocitem zlomu v financování a profesních ideologiích po roce 1989, tak i kontinuitou ve způsobech produkce. V narativech audiovizuálních profesionálů se postsocialistický kontext jeví jako idealizace Západu a liberalismu, ale také se v něm objevuje nespokojenost s nedostatky státu, velká nejistota, fragmentace a instrumentalizace mediálního průmyslu, specifický smysl pro humor a také provincialismus. Důležité je, že tvrdím, že oba typy audiovizuálních profesionálů vykonávají rozsáhlou emocionální práci, která spočívá v pečlivě odměřovaném ponoření se do své práce (stejně jako v odloučení od ní). Tím, že ilustruji, že a jak jsou profesní identity audiovizuálních pracovníků ze své podstaty ambivalentní, a tím, že zavádím pojem emocí, se tato práce snaží dále de-westernizovat výzkum kreativní práce a rozšířit debatu o dobré a špatné práci v kreativním průmyslu.