PT Journal
AU Shmidt, V
TI Kdyz se narodni zensky Bildungsroman setkava s globalnimi fantaziemi o nacistech. Historicke koreny a soucasne problemy v pripadu Lida Baarova
SO Iluminace
PY 2019
BP 61
EP 78
VL 31
IS 4
DI 10.58193/ilu.1644
WP https://iluminace.cz/artkey/ilu-201904-0004.php
DE postsocialisticka kinematografie; metacinematograficka fraska; zensky bildungsroman; intertextualita; semanticky/syntakticky/pragmaticky pristup
SN 0862397X
AB Tento text se zabyva filmem Lida Baarova (2016) od Filipa Rence, ktery prekracuje hranice vypravecskych postupu formujicich pohledy na emancipaci zen. Altmanuv semanticky/syntakticky/pragmaticky pristup k zanru ramuje dekonstrukci filmu jako priklad nenahodne kanibalizace narativnich strategii a kulturnich kodu. Predstaveni Rencovy filmografie vrha svetlo na specificky soubor intertextu, ktere kontextualizuji film Lida Baarova jako smes meta-filmove frasky a zenskeho bildungsromanu. Zkoumani filmu Lida Baarova v kontextu evropske meta-filmove frasky o zenskych predstavitelkach masove kultury ve fasistickych rezimech si klade za cil rozpoznat cestu k muzealizaci totalitni minulosti. Srovnani filmu Lida Baarova s filmy Lili Marleen (1981), Marlene (2000) a zejmena La nina de tus ojos (1998) odhaluje souboj mezi mnohovrstevnatymi vizualnimi podobnostmi filmu Lida Baarova s temito filmy a duslednou dekonstrukci metacinematicke frasky ve prospech znovuzavedeni binarniho rozliseni mezi nami a nimi. Pohled na Lidu Baarovou zasazenou do kontextu zenskeho bildungsromanu primo poukazuje na roli dichotomie "nase/jejich" pri budovani ceskeho naroda. Srovnani filmu Z metra s laskou (2004) a Lida Baarova poukazuje na intertextualitu, ktera interpretuje Lidu Baarovou jako prehanejici jadro mistrovskeho pribehu o dospivani. Srovnanim meta-filmove frasky a bildungsromanu Lida Baarova urcuje dekonstrukci obou jednotek kulturnich informaci a omezene poteseni divaku z pedagogickych emoci. Dekonstrukce Lidy Baarove jako filmu prekracujiciho hranice mezi narodnimi a mezinarodnimi narativy obnovuje konkretni moznosti opetovneho zapojeni se do citlivych otazek postsocialisticke produkce a spotreby filmu.
ER