PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Shmidt, Victoria
TI  - Když se národní ženský Bildungsroman setkává s globálními fantaziemi o nacistech. Historické kořeny a současné problémy v případu Lída Baarová
DP  - 2019 Dec 1
TA  - Iluminace
PG  - 61--78
VI  - 31
IP  - 4
AID - 10.58193/ilu.1644
IS  - 0862397X
AB  - Tento text se zabývá filmem Lída Baarová (2016) od Filipa Renče, který překračuje hranice vypravěčských postupů formujících pohledy na emancipaci žen. Altmanův sémantický/syntaktický/pragmatický přístup k žánru rámuje dekonstrukci filmu jako příklad nenáhodné kanibalizace narativních strategií a kulturních kódů. Představení Renčovy filmografie vrhá světlo na specifický soubor intertextů, které kontextualizují film Lída Baarová jako směs meta-filmové frašky a ženského bildungsromanu. Zkoumání filmu Lída Baarová v kontextu evropské meta-filmové frašky o ženských představitelkách masové kultury ve fašistických režimech si klade za cíl rozpoznat cestu k muzealizaci totalitní minulosti. Srovnání filmu Lída Baarová s filmy Lili Marleen (1981), Marlene (2000) a zejména La niña de tus ojos (1998) odhaluje souboj mezi mnohovrstevnatými vizuálními podobnostmi filmu Lída Baarová s těmito filmy a důslednou dekonstrukcí metacinematické frašky ve prospěch znovuzavedení binárního rozlišení mezi námi a nimi. Pohled na Lídu Baarovou zasazenou do kontextu ženského bildungsromanu přímo poukazuje na roli dichotomie "naše/jejich" při budování českého národa. Srovnání filmů Z metra s láskou (2004) a Lída Baarová poukazuje na intertextualitu, která interpretuje Lídu Baarovou jako přehánějící jádro mistrovského příběhu o dospívání. Srovnáním meta-filmové frašky a bildungsromanu Lída Baarová určuje dekonstrukci obou jednotek kulturních informací a omezené potěšení diváků z pedagogických emocí. Dekonstrukce Lídy Baarové jako filmu překračujícího hranice mezi národními a mezinárodními narativy obnovuje konkrétní možnosti opětovného zapojení se do citlivých otázek postsocialistické produkce a spotřeby filmů.