PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Klimeš, Ivan
TI  - Sokol kinematografický
DP  - 2024 Jun 17
TA  - Iluminace
PG  - 121--168
VI  - 36
IP  - 1
AID - 10.58193/ilu.1774
IS  - 0862397X
AB  - Tělovýchovný spolek Sokol s masovou členskou základnou, s kořeny hluboko v 19. století a vysokým společenským kreditem díky nacionálnímu obsahu svého programu se stal v meziválečném Československu největším provozovatelem a budovatelem kin. Z přibližně 1 850 kin v republice jich patřilo Sokolu zhruba 40 %, což znamená, že z více než 3 000 sokolských poboček jich provozovala kino asi čtvrtina. Šlo většinou o kina venkovská a 80 % z nich hrálo jen jednou nebo dvakrát týdně. Článek sleduje, jak se pražská centrála Sokola snažila ve 20. letech sjednotit sokolská kina do jednoho gigantického sdružení, jehož členové by získávali od půjčoven filmy výlučně prostřednictvím této centrály. Idea mohutného, centrálně řízeného řetězce diktujícího půjčovnám výši půjčovného zkrachovala pro slabý zájem sokolských jednot v regionech. Přesto však vznikl Svaz sokolských a jiných biografů fungující na družstevním principu, který sdružoval přibližně sto kin a sjednával za ně a pro ně filmy u půjčoven. Licence pro provozování kin byly v Československu udělovány až na výjimky jen spolkům, obcím a jiným institucím, takže článek také zkoumá obecně fenomén spolkového kina a otázku celého licenčního systému zděděného z dob Rakouska-Uherska.