O časopise

Iluminace

Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu

Časopis Iluminace je jediný domácí recenzovaný časopis pro vědeckou reflexi kinematografie, již nahlíží z hledisek teoretických, historických i estetických. Klade důraz na původní výzkum a interdisciplinární přístupy a v posledních letech se ve vyšší míře orientuje na mezinárodní autorskou i čtenářskou obec. Recenzované studie Iluminace zveřejňuje v sekcích Články, Články k tématu a Edice a materiály. V rámci recenzovaného obsahu Iluminace vítá i studie s videoesejemi. Iluminace přijímá rukopisy v češtině, slovenštině a angličtině.

Iluminace vychází jako Open Access časopis v diamantovém modu – to jest poskytuje okamžitý otevřený přístup ke svému obsahu na základě zásady, že volné zpřístupnění výzkumu veřejnosti podporuje globální výměnu znalostí. Každý si může publikovaný obsah volně stáhnout, znovu použít, vytisknout a sdílet. Autoři publikují zdarma, nejsou vybírány žádné poplatky. Ponechávají si též plná autorská a publikační práva bez žádných omezení.

Iluminace uplatňuje mezinárodní licenci Creative Commons Attribution 4.0 (CC BY 4.0).

Iluminace je indexovaná v databázích Scopus, ERIH PLUS, DOAJ, Film & Television Literature Index with Full Text (EBSCO) a International Index to Film Periodicals (ProQuest).

Vydává Národní filmový archiv

ISSN: 0862-397X (print), 2570-9267 (e-verze)

Historie

Odborný recenzovaný časopis Iluminace byl založen v roce 1989 jako půlletník pro vědeckou reflexi kinematografie. Od svého pátého ročníku, tj. od roku 1993, přešel na čtvrtletní periodicitu, při té příležitosti se rozšířil jeho rozsah i formát. Iluminace přináší po celou dobu své existence původní teoretické i historické studie. Velký prostor je v Iluminaci věnován edici pramenů k dějinám kinematografie, stejně jako rozhovorům s významnými osobnostmi oboru. Jako každý akademický časopis i Iluminace obsahuje recenze domácí a zahraniční odborné literatury. Od roku 2004 je v každém čísle vyhrazen prostor pro monotematický blok textů. Od roku 2005 jsou některé monotematické bloky připravovány ve spolupráci s hostujícími editory. Od roku 2022 vychází Iluminace třikrát ročně.

Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popisuje tímto termínem zážitek – pro něho zjevně častý – náhlého porozumění, prozření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzikálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumění světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu – iluminaci. Vyzdvižení ducha i skutečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijímají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm. Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozření zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva. Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla – co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění falše a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodním smyslu – odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii, teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světelné síly – iluminace.

[Vlastimil Zuska]