Iluminace 2003, 15(3):55-70
Ticho, gestá, metafory a príbehy
Autoři zkoumají ranou tvorbu Juraje Jakubiska a pokouší se nalézt zárodky jeho tvůrčích metod, jak se projevily v jeho pozdějších dílech. Jakubisko ve své němé filmové tvorbě rekapituluje světové dějiny filmu tím, že odhaluje esence některých jeho historických fází (němý film, surrealismus atd.). Využívá zejména hru s diváckými očekáváními a průsečíky - obrazových a slovesných rovin. V Jakubiskově filmu KAŽDÝ DEŇ MA SVOJE MENO analyzuje roli rytmu a utváření komplexního obrazu, který je v tomto díle nejvýznamnější, a to zejména v souvislosti s metaforami nad verbalními a obrazovými významovými vrstvami. Jakubiskovo MLČENÍ je zkoumáno jako druh reflexe časovosti lidské existence a prožívaného času i strategie úniku před časem bytí ke smrti a je zaznamenána specifická práce se vztahem minulosti a přítomnosti, opět na verbálních a obrazových rovinách. Jakubiskovo specifické užívání popisu a diegeze, jeho zacházení s narativitou a filmovým časem a současně reprezentovaným živým časem je hlavním tématem analýzy filmu ČEKÁNÍ NA GODOTA. Autoři shrnují, že Jakubisko si ve svých raných dílech vyzkoušel důležitou část celého spektra výrazových prostředků filmu, aby je mohl využít ve svém následujícím velkofilmu a menších operách.
Klíčová slova: slovenský režisér a scenárista působící v Česku, Juraj Jakubisko, filmová tvorba
Silence, Gestures, Metaphors and Stories
The authors examine the early work of Juraj Jakubisko and try to find the germs of his creative methods as they manifested themselves in his later works. Jakubisko's silent film work recapitulates the world history of cinema by revealing the essence of some of its historical phases (silent film, surrealism, etc.). In particular, he uses the play with the audience's expectations and intersections - of the visual and verbal planes. In Jakubisko's EVERY DAY HAS A NAME, he analyses the role of rhythm and the formation of the complex image, which is most significant in this work, especially in relation to metaphors over verbal and visual layers of meaning. Jakubisko's SILENCE is examined as a kind of reflection on the temporality of human existence and lived time, as well as a strategy of escape from the time of being to death, and a specific work with the relationship between past and present is noted, again on verbal and pictorial levels. Jakubisko's specific use of description and diegesis, his treatment of narrative and cinematic time and the simultaneously represented living time is the main theme of the analysis of WAITING FOR GODOT. The authors summarize that Jakubisko tried out an important part of the whole spectrum of the film's expressive means in his early works in order to use them in his subsequent large-scale films and smaller operas.
Keywords: Slovak director and screenwriter based in the Czech Republic, Juraj Jakubisko, film production
Zveřejněno: 1. září 2003 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.