Iluminace 2018, 30(1):29-44 | DOI: 10.58193/ilu.1550

Esteřiny vraždy. Zabíjení filmovosti a zrod acinematičnosti

Libuše Heczková, Kateřina Svatoňová
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Studie se zabývá filmem Vražda ďábla (Vražda ing. Čerta, 1970) kostýmní výtvarnice Ester Kumbachové a jeho různými mediálními mutacemi (filmová povídka, rozhlasová adaptace, scénář). Film zahrnuje tři prvky - propracovanou mizanscénu, bzučivou oralitu, filozofický humor -, které představují vzrušující stopy intelektuálního a uměleckého života Ester Krumbachové. Tento film byl vybrán právě proto, že umožňuje rozkrýt přechodné období, v němž ještě přetrvávala tvůrčí atmosféra šedesátých let, ale základní rysy normalizace již byly předznamenány. Studie si také klade za cíl ukázat rozmanitost tvorby Krumbachové, důvody, proč film nebyl ve své době dobře přijat a v čem může být důležitý pro současný teoretický výzkum.

Klíčová slova: Ester Krumbachová, Vražda ing. Čerta, česká nová vlna, normalizační kultura

Ester's Murders: The Killing of Film and the Birth of Acinema

The study deals with the film Murdering the Devil (Vražda ing. Čerta, 1970), directed by costume designer Ester Kumbachová, and its various media mutations (film story, radio adaptation, screenplay). The film involves three elements - elaborate mise-en-scene, buzzing orality, philosophical humour - which present exciting traces of the intellectual and artistic life of Ester Krumbachová. This film was chosen precisely because it allows us to unravel the transitional period in which the creative atmosphere of the Sixties still lingered but the basic features of normalization were already prefigured. The study also aims to show the diversity of Krumbachová's work, the reasons why the film was not received well in its era and in what ways it can be important for current theoretical research.

Keywords: Ester Krumbachová, Murdering the Devil, Czech new wave, normalisation culture

Zveřejněno: 1. březen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Heczková, L., & Svatoňová, K. (2018). Esteřiny vraždy. Zabíjení filmovosti a zrod acinematičnosti. Iluminace30(1), 29-44. doi: 10.58193/ilu.1550
Stáhnout citaci

Reference

  1. Ester Krumbachová, Vražda Ing. Čerta. Plamen 10, 1968, č. 110 a 111, s. 82-102.
  2. Jan Bernard, Jan Němec: Enfant terrible české nové vlny: Díl 1. 1954-1974. Praha: AMU 2014.
  3. Jaromír Blažejovský, Normalizační film. Cinepur 11, 2002, č. 21, s. 8-9.
  4. Jan Jelínek, Kam ing. Čert nemůže. Kino 24, 1969, č. 24 (27. 11.), s. 7.
  5. Antonín J. Liehm, Ostře sledované filmy. Československá zkušenost. Praha: NFA 2001.
  6. Vladimír Svatoň, Na cestě evropským literárním polem: Studie z komparatistiky. Praha: FF UK 2017.
  7. Stanislava Přádná, Dáma s čertem. Kino-ikon 16, 2012, č. 2, s. 119-126.
  8. Ivan Klimeš - Jan Wiendl (eds.), Kultura a totalita: Národ. Praha, FF UK 2013.
  9. Ivan Klimeš - Jan Wiendl (eds.), Kultura a totalita III: Revoluce. Praha, FF UK 2015.
  10. Hana Šmahelová, Cesty folklórní pohádky k literatuře. České Budějovice: Krajské kulturní středisko 1988.
  11. Ester Krumbachová, První knížka Ester. Praha: Primus 1994.
  12. Vladislav Vančura, Marketa Lazarová. Praha: Československý spisovatel 1973.
  13. Teresa de Lauretis, Alice Doesn't: Feminism, Semiotics, Cinema. Bloomington: Indiana University Press 1982.
  14. Petra Hanáková - Libuše Heczková - Eva Kalivodová - Kateřina Svatoňová, Volání rodu. Praha: Akropolis 2013.
  15. Vladimír Jakovlevič Propp, Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany H&H 1999.
  16. Jurij Lotman - Julian Groffry, Originsof Plot in the Lightof Typology. Poetics Today 1, 1979, č. 1, s. 161-184. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Ester Krumbachová - Jan Němec, Vražda Ing. Čerta: Literární scénář. FSB, TS Ladislav Novotný - Bedřich Kubala. Knihovna NFA.
  18. Vladislav Vančura, Řád nové tvorby. Praha: Svoboda 1972.
  19. Steven Jacobs, Framing Pictures: Film and the Visual Arts. Edinburgh: Edinburgh University Press 2011. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Ágnes Pethö, The Tableau Vivant as a "Figure of Return" in Contemporary East European Cinema. Acta Universitatis Sapientiae. Film and Media Studies 2014, č. 9, s. 51-77. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Pavel Doucek (ed.), Ester Krumbachová: Mučednice filmové lásky. Hradec Králové: Filmový klub Hradec Králové 1996.
  22. Josef Škvorecký, Všichni ti bystří mladí muži a ženy: Osobní historie českého filmu. Praha: Horizont 1991.
  23. Libuše Heczková - Aleš Zach - Gabriela M. Zemanová (eds.), Jiří Karásek ze Lvovic: Milý příteli…: Listy Edvardu Klasovi. Praha: Thyrsus 2001.
  24. Brigitte Peucker, TheMaterial Image: Art and the Real in Film. Stanford: Stanford University Press 2004.
  25. Mieke Bal, Emma & Edvard Looking Sideways: Loneliness and the Cinematic. Oslo - Brussels: Munch Museum - Mercatorsfonds 2017.
  26. Šárka Gmiterková - Mirka Papežová, Only a groomed woman deserves her name: Fashion, emancipation, and stardom in the Czechoslovak film musical The Lady of the Lines. Necsus Autum 2017. Dostupné online:; [cit. 8. 6. 2018].
  27. Mira Liehm - Antonín J. Liehm, The Most Important Art: Soviet and East European Film After 1945. Berkeley - Los Angeles - London: University of Califormia Press 1980.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.